Hlavním důvodem pro vyhlášení národního parku Křivoklátsko (dále jen „NP Křivoklátsko“) je zajištění komplexní ochrany přírodovědně nejcennějšího území oblasti Křivoklátska. Lesní porosty v oblasti Křivoklátska jsou svým charakterem v českém vnitrozemí ojedinělé a jsou domovem nebývale pestré škály hub, rostlin a živočichů. Národní park Křivoklátsko by měl vzniknout v nejcennější části chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Pro zachování pestrosti zdejší přírody je důležité ponechat část území samovolnému vývoji a přírodním procesům – právě takový přístup ochrana formou národního parku zajistí. To však ochranný režim plynoucí z kategorie chráněné krajinné oblasti (dále jen „CHKO“) ve větším rozsahu neumožňuje. Hranice národního parku je navržena tak, aby území zahrnoval především pozemky ve vlastnictví státu (98 %).
Proč by měl být národní park vyhlášen zrovna na Křivoklátsku?
Příroda Křivoklátska je neobyčejně rozmanitá. Řeka Berounka s přítoky a velká členitost a nepřístupnost území podmiňují existenci rozličné fauny a flory. Ze zvířecí říše tu žije například několik druhů brouků, které u nás jinde nenajdeme, domov tu má mlok skvrnitý, výr velký, roste tu třeba ohrožený tis červený. Území je unikátní také díky plochám, do kterých nezasahují lidé a jsou ponechány přírodě.
Jak je území chráněno nyní a jak se to změní vyhlášením národního parku?
V chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko je nyní 27 maloplošných chráněných území – 4 národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací a 7 přírodních památek. Ty se částečně překrývají s 16 evropsky významnými lokalitami. Velká část dnešní CHKO je zároveň ptačí oblast.
Na území národního parku se z těchto maloplošných chráněných území nacházejí 3 národní přírodní rezervace a 7 přírodních rezervací.
V národním parku na státních pozemcích hospodaří přímo jeho správa a péče o území je soustředěna na ochranu přírody a její uvedení do stavu, kdy se bude moci obnovovat přirozenou cestou, bez zásahu člověka. Rozměry národního parku jsou pro tyto účely dostatečně velké.
V současné CHKO je ve 3 národních přírodní rezervacích, které by měly patřit do navrženého NP Křivoklátsko. již dnes obdobný režim ochrany přírody jako mají národní parky.
Lesnický park Křivoklátsko není kategorií ochrany přírody. Jedná se o společnost založenou vlastníky deklarující určitý šetrný způsob hospodaření zohledňující částečně cíle ochrany přírody. Činnost lesnického parku mimo NP bude mít i nadále svůj význam.
Detailnější mapu návrhu NP Křivoklátska naleznete zde.
Jaké ekosystémy budou součástí národního parku?
V národním parku jsou plošně naprosto dominantní lesní ekosystémy. Mozaiku lesů různého druhového složení pak doplňují některé plošně nevýznamné ekosystémy skal, skalních trávníků, lesostepí na charakteristických pleších a ekosystémy vlhkých údolí s vodními toky.
Jaký bude mít založení národního parku vliv na jeho návštěvníky?
Podstatou ochrany přírody v navrhovaném NP Křivoklátsku nejsou takové fenomény, které by vyžadovaly samy o sobě omezení návštěvníky. Místa, kam je omezen vstup, se oproti stávajícímu stavu nezmění – jedná se o území přírodních rezervací, které je možno navštívit jen po značené cestě.
Jak budoucí NP může ovlivnit místní občany?
Vzhledem k tomu že i nyní území spravují státní organizace, tak po vzniku NP se toho ve vztahu k místním moc nezmění. Místní budou stále moci využívat samovýrobu palivového dřeva. Pokud místní občané pracují jako zaměstnanci nebo podnikatelé v lesnických činnostech, tak potřeby takových služeb v NP budou po dlouhou dobu srovnatelné s dnešním stavem. Ostatní využívání lesa bude stejné pro místní jako pro jakéhokoliv návštěvníka. Obecně platný zákaz jízdy na kole mimo vyznačené cesty v NP lze vyřešit vymezením dostatečně husté sítě cyklistických tras.
Jak to bude se zvěří a myslivostí, po založení národního parku Křivoklátsko?
Křivoklátsko je tradiční mysliveckou oblastí. Honitby zasahující na území navrženého NP jsou s naprostou převahou honitby státní, provozované ve vlastní režii správců nebo pronajaté jiným subjektům. Ani Křivoklátsko se neliší od zbytku České republiky, kde se setkáváme s nepřirozeně vysokými stavy spárkaté zvěře. Ta okusem, loupáním i jinak limituje přirozenou obnovu lesa a eliminuje obzvláště některé druhy semenáčků – například jedle. Cílem mysliveckého hospodaření v NP je konat taková opatření, která budou směřovat k dosažení takových početních stavů zvěře, které budou pro ekosystém únosné.
V národním parku bude honitby spravovat personál správy národního parku. U honiteb částečně zasahujících do národního parku bude možné jejich zachování. Na honitby vně území parku nebude mít národní park vliv.
Rybářství nebude založením národního parku vůbec ovlivněno.
Jak mohou obce ovlivnit chod národního parku?
Všechny obce, které jsou na území národního parku, mají svého zástupce v Radě národního parku. Díky tomu jsou účastni na projednání všech důležitých strategií a dokumentů vztahujících se ke správě NP – jedná se například o vymezení zón s odlišnou péčí, stanovení zásad péče o národní park. Obce v Národních parcích mají k dispozici možnost čerpání finančních zdrojů z Národního programu Životní prostředí. Každoročnímu vypsání výzvy předchází diskuze se zástupci samospráv, tak aby dotované činnosti, které souvisí s existencí NP co nejvíce obcím vyhovovaly.
